Návštěvníci - díl druhý

Sáře se v mimozemské lodi pomalu začínalo líbit. Na Zemi nikoho neměla a své pěstouny také příliš nemilovala, jenom saturňanské vědce poprosila, aby jim dali vědět, že je v pořádku. Mimozemšťané se k ní chovali slušně, ve chvílích, kdy výzkum jejího těla neprobíhal, měla celý volný čas pro sebe. Ten trávila v poměrně rozlehlém apartmánu, který jí Saturňané poskytli s ujištěním, že se po lodi může pohybovat jak chce a kde chce, pokud tím nebude ohrožovat sebe nebo loď či její posádku. První dny k ní sice přidělili stráže, ale po důkladném vyhodnocení jejích emocí zjistili, že se Sáře přes počáteční odpor u nich líbí a nechávali jí samotnou. Sára brzy přišla na to, že na vesmírné lodi není jediná pozemšťanka. Na lodi bylo asi osm set lidí se stejným osudem jako Sára. Nikdo z nich si na svůj pobyt nestěžoval. Za prvé nebylo komu, leda tak sami sobě navzájem, a za druhé život mimo Zemi byl daleko lepší než v podmínkách, které na ní panovaly. Mimozemšťané se ke svým „pokusným králíkům“ chovali docela jinak než k miliardě lidí, kteří zůstali na kdysi modré planetě. Zatímco na Zemi obyvatelé žili v otroctví a za dohledu mimozemšťanů pracovali na obnově planety, lidé v kosmické lodi si užívali svobody. Kosmická loď byla obrovská a její vybavení lidem plně nabízelo všechny radosti, které si člověk může dopřát: kina, bary, restaurace, fitcentra, plavecké bazény i možnosti virtuální reality, kde si mohli prohlížet bývalé krásy své zničené planety. Výměnou za to museli Saturňanům několikrát týdně poskytovat svá těla k výzkumu.

Sára se také svému novému osudu již přizpůsobila. Vždy jednou denně se ze stěny vysunula chapadla robotů a upoutala ji na lůžko či křeslo, kde potom Sára prožívala ty nejkrásnější chvíle.

Zdánlivě však některé experimenty nebyly z počátku tak příjemné. Jednou byla Sára zase upoutaná na pokusné křeslo a na rozkrok jí opět nasadili ten neznámý přístroj, který poznala již prvního dne. Nejdříve byla opět provedena očista jejího nitra a pak i jejích třísel zvenčí. Obě procedury Sára prožívala s několikanásobnými orgasmy, při kterých křičela jako o život. Po probuzení ze slastných mrákot zjistila, že přístroj v jejím rozkroku pokračuje v jakési činnosti, která Sáře zůstávala utajena. Poté dostala dávku sedativ a když se posléze probudila, uviděla mezi svýma nohama pravý mužský penis, po jejím dívčím přirození nebylo ani památky. Nejdříve se vyděsila k smrti, ale když se odkudsi ozval hlas:

„Vážená Sáro, nemusíte se ničeho obávat, váš stav je pouze dočasný a nezbytný pro naše experimenty,“ uklidnila se a začala svůj nový penis zkoumat sama. Nechybělo mu nic. Před svým unesením Sára několikrát tajně pozorovala svého nevlastního bratra při masturbaci ve sprše a jeho penis jí naprosto fascinoval. Úd, který jí Saturňané „přišili,“ vypadal navlas stejně. Nejistě se ho dotkla. Vzápětí si uvědomila, že může opět objevit něco nepoznaného. Byl to pro ní naprosto nezvyklý pocit, že tam, kde dosud byl otvor do jejího těla, se nachází něco, co jí do teď nebylo souzeno poznat jinak, než ve svém lůně a v mimozemském či umělém provedení.

Sára došla k zrcadlu a začala se v něm nahá prohlížet. Pohled na své štíhlé dívčí tělo s údem mezi nohama jí notně vzrušil a penis, dosud jen visící z jejího klína se teď začal pomalu zvedat a tvrdnout, až se tyčil proti zrcadlu, jakoby ho chtěl probodnout. Sára to fascinovaně sledovala a opět ho jemně uchopila. Znovu jí celým tělem projelo vzrušení, naprosto jiné a nové. Po chvíli se Sára odhodlala a začala svého nového ptáka zkoumat pozorněji. Opatrně stáhla předkožku a odhalila tmavočervený žalud s otvůrkem na špičce. Pomalu ho vlhkým prstíkem obkroužila a jakmile si ho prohlédla ze všech stran, zaměřila svou pozornost na orgán, který se nacházel pod penisem. V něm objevila schované dva menší útvary ve tvaru vejce. Nejdřív se ho jen zlehka dotýkala na povrchu, ale jakmile přišla na to, že je to vlastně příjemné, neváhala a promnula celý šourek a každé varle zvlášť prsty polaskala. Pak se opět soustředila na samotný penis. Vzpomněla si znovu na svého nevlastního bratra a jeho onanii ve sprše a zkusila ho napodobit.

Několikrát přetáhla předkožku přes okraj žaludu a zase zpět, až cítila, že se z něho cosi hrne ven. Jakmile se pokusila zrychlit, pohltil jí docela silný orgasmus. Zhroutila na postel a hlasitě vzdychala, zatímco z otvoru na špičce jí na břicho prýštil jeden proud sperma za druhým. Orgasmus to byl sice trochu jiný, ale v zásadě se nelišil od svého „ženského“ protějšku.

Sára na sperma na svém břiše chvíli beze slova hleděla a na chvíli jí přepadla vlna studu. Rychle jí však zahnala,  ze špičky žaludu setřela zbytek semene a zvědavě přiložila k ústům. Ochutnávka dopadla dobře. Sára ještě nikdy v životě nic podobného v ústech neměla, ale chuť semene jí uchvátila. Chtěla si ještě z penisu vymačkat zbytky sperma, které v něm ještě zbyly, ale nedostala příležitost, protože se odkudsi vypařil uspávací plyn a Sára vzápětí upadla do hlubokého spánku.

Když se probrala, byla ve známém pseudogynekologickém křesle, ve kterém na ní dělali Saturňané své pokusy. Všimla si, že má na celém penisu nasazený jakýsi nástroj, který ho hnětl tak procítěně, že Sára se po chvíli zmítala v dalších křečích rozkoše. Pak opět dostala dávku sedativ a po probuzení nalezla v rozkroku své původní přirození. Neměla však šanci si vyzkoušet, jestli je plně funkční, protože stále byla přivázána ke křeslu. Najednou se kolem celého jejího těla obmotala kovová chapadla, zvedla ji a kamsi jí nesla. Místo určení Sára poznala vzápětí. Byla to ohromná vana s neznámou hmotou, která se podobala slizu a neustále se v ní hýbala. Vypadalo to trochu jako živé bahno a Sára si pomyslela „To by mě zajímalo, co si na mě ještě vymyslí.“

Náhle se kus té hmoty ve vaně vymrštil ven, zformoval se v ruku a chytil Sáru za kotník. Vzápětí se jí obmotal kolem celého těla a táhnul ji dolů. Nebyl to tedy jen obyčejný hustý sliz, ale jakýsi tekutý tvor bez jasné struktury těla, který měl schopnost kteroukoli svou část libovolně měnit a tvarovat. Kovová chapadla ji pustila a Sára s výkřikem zahučela do těla tohoto neznámého živočicha. Nedopadla však až na dno nádoby, tvor ji zachytil tak, že hlavu měla nad hladinou a zároveň zpevnil svou strukturu tak, že Sára měla pocit, jakoby ztuhla v betonu. Najednou pocítila, jak se jí pochva jakoby sama od sebe rozvírá a cosi do ní vniká. Stejně tak se jí něco dobývalo do zadečku. Vzápětí ji cosi stáhlo až pod hladinu, takže se nejdříve lekla, že se udusí, ale hned na to se jí u úst vytvořila zahnutá nálevka, skrze kterou mohla bez obtíží dýchat a také vzdychat, protože na ni přicházel první orgasmus. Zároveň jí něco tak procítěně hnětlo prsa, že vyvrcholila podruhé. Náhle spatřila, že k ní připlouvají další dva pozemšťané, oba dva tak osmnáctiletí chlapci, také nazí a velmi urostlí . Ale stejně jako Sára byli i oni ovládáni onou obživlou kapalinou. V její pochvě se ocitl první penis, a jakmile jí záhadný tvor rozevřel její zadní dírku, ucítila tam i penis toho druhého. Oba dva jí objali a začali s ní tvrdě souložit. Na Sáru doléhal jeden orgasmus za druhým, takže se už ani neobtěžovala je počítat. Když v sobě naráz pocítila mohutné výstřiky sperma obou neznámých milenců, samou slastí ztratila na chvíli vědomí. Probudila se až na posteli.

Další den Saturňané nechali Sáře celý volný bez pokusů. Hned na pozítří pro ni přichystali další překvapení. Pomocí kovových chapadel ji nesli někam daleko, kde ještě nebyla. Cestou míjela kóje s lidmi, na kterých Saturňané zrovna prováděli své experimenty. Muži i ženy upoutány na nejrůznější přístroje nebo byli v zajetí nejrůznějších tvorů či robotů. Sářina kóje byla na samém konci haly, ale také byla o něco větší. Byl v ní tvor, který se nepodobal ničemu, co Sára do té doby viděla. Jeho podoba se nejvíce blížila ohromné mucholapce s kalnýma očima, krátkými výrůstky uvnitř a po stranách měl něco, co vzdáleně připomínalo veliké lastury srdcovky s krátkými ostny po krajích. Feromony způsobily, že čím víc se Sára k onomu stvoření přibližovala, cítila, jak mezi nohama vlhne a rozlévá se jí z rozkroku teplo do celého těla. „Mucholapka,“ jak jí Sára pojmenovala, jí zřejmě viděla a cítila, protože všechna chapadélka se začala pomalu prodlužovat, vlnit a natahovala se směrem k ní.

Z reproduktoru se ozvalo:

„Sáro, z tohoto tvora nemusíte mít strach, neublíží vám. Živí se sekrety z lidských pohlavních orgánů a pro tento účel jste byla na krátkou dobu vybrána vy. Samozřejmě vám budeme dodávat dostatečné množství jídla a tekutin, abychom vyloučili jakékoli riziko vaší dehydratace.“

Slova saturnského vědce zapůsobila, Sára se naprosto uvolnila a už jen sledovala, jak jí robot ukládá do měkké náruče neznámé bytosti. „Mucholapka“ si jí ihned přitáhla, svá chapadla jí obtočila kolem rukou, nohou a celého těla a na celé její intimní partie se jí přisálo cosi, co mělo zřejmě nahrazovat ústa. Chvíli se nedělo nic, ale po chvíli Sára pocítila desítky drobounkých kartáčků, které jí dráždily celý rozkrok od Venušina pahorku až po zadní dírku. Sára se to nejdřív snažila pozorovat, jak jí živočich odsává milostné šťávy a drážděním z ní ždímá další, ale jakmile odezněly první dva orgasmy, nechala vše, a především sebe, svému osudu.

Napoprvé ani napodruhé nebyly moc intenzivní ale zdálo se, že každý orgasmus je o něco maličko silnější než ten předchozí. Z těla mucholapky se vynořily další výrůstky, přisály se Sáře na prsa a pomalu je mačkaly a hnětly. Výrůstků a chapadel se z mucholapky vynořovalo pořád víc a brzy pod nimi Sáře úplně zmizelo celé tělo kromě hlavy. Ne však na dlouho. Když Sára vyvrcholila asi po páté, tvor náhle sklapl svůj ostnatý plášť a Sáru v něm uvěznil. Ostny zřejmě měly zavírací funkci jako zip a zapletly se do sebe tak, že vytvořily neprodyšnou slupku, ze které nebylo úniku.  Zvenčí už to nevypadalo jako mucholapka, ale jako živý spací pytel, ve kterém se cosi neustále hýbalo a ze kterého se linuly zvuky dívčího vzdychání a sténání. Sára se však hýbala jen minimálně, veškerý pohyb obstarávala mucholapka, která tak Sáře masírovala celé tělo. Sára viděla, že se krunýř uzavírá, ale nemohla proti tomu nic udělat. A kdyby mohla, neudělala by to, protože ji to vzrušilo ještě víc a zatoužila po dalších orgasmech. Mimozemský tvor jí je dopřál. Malinkými chapadélky jí masíroval ňadra, dalšími projížděl její pohlaví tam a zpět včetně klitorisu a zadečku, přičemž jimi ze Sáry vysával její milostné šťávy. Pro Sáru to byl jeden velký, nekončící orgasmus, při kterém se vznášela kdesi mimo svět a poševní svaly se jí neustále křečovitě stahovaly.

Jakmile tvor zjistil, že Sáře milostné šťávy ubývají, rozevřel opět svou ulitu a dovolil robotům, aby daly Sáře, unavené nesčetnými orgasmy jakousi výživnou tekutinu, která jí dodala síly. Mucholapka jí poté nejdříve jen lehce dráždila, aby jí udržela vzrušenou. Sáře to připadalo jako věčnost, ale pak se přece jen dočkala. Mucholapka svou skořápku zase neprodyšně uzavřela a Sára se opět ocitla v jejím zajetí. Cítila, jak se jí hluboko do těla dobývají chapadélka a zároveň masírují poštěváček a jakmile se přisály na vnitřní stěnu jejího přirození, Sára vyvrcholila dalším z nekonečné řady orgasmů. Tak to pokračovalo asi dvacet hodin a když Sáru roboti dopravili do jejího pokoje a postavili jí na zem, málem se neudržela na nohou. Okamžitě ulehla na postel a spala nepřetržitě celý další den. 

© Pavel Říha